hledala sʼ jednoho, nalezla s’ viec jedniem toho Hrad. 32ᵃ (nalezla jsi o jednoho více; Magdalena hledala u hrobu Ježíše, a nalezla tu místo něho dva anděly); jich písma nalezeny (sic) jsú rovna (identická), nic méňe ani viece jedním slovem Nikod. 90ᵇ; Jan stem rytieří viec mějieše nežli Otta Pulk R. 150ᵇ; aby měštěnín byl dražší desieti neb pěti kopami než sedlák HusPost. 131ᵃ; čtyřie groši přesahují jeden groš třmi viece HusE. 2, 414; osmdesáte grošuov jedniem méňe berú VšehK. 226ᵃ; navracovánie cizie věci pátú čéstí viec Comest. 89ᵃ; (bůh) ne podlé toho, jakož jest v sobě pětídcát větším neb i stem, móž nám někak oznámen býti ŠtítBud. 17; kto jʼ ten, by (o masopustě) asa koblížkem nesnědl viece nežli jindy Štít. ř. 118ᵇ; by jedno jednau osobau viece bylo Lobk. 21ᵃ; od židuov pětkrát čtyřidseti ran jednú méňe vzal sem EvOl. 104ᵇ (2. Kor. 11, 24).
Instrumentál tento je skleslý ve význam adverbiální ve výrazích mnohem, málem, velím. Na př.: svatý Jakub byl věcí mnohem ApD. t. j. větší o mnoho; ta hora svú dálí jest odtad dvúcát dní neb málem dále Kat. 194, nč. o málo dále; málem dále AlxH. 2, 25 a AlxV. 343; málem viece AlxV. 562; málem dále AlxH. 3, 40; bóh jest těm velím obecněji Alb. 33ᵇ; neb bych velím radějši ot mečě sešla Pass. 19; aby ty kraloval velím sčestnějie Štít. ř. 40ᵇ; velím spieše sě naučí mluviti Alb. 32ᵇ; velím viece Pass. 121; (Alexander) byl by velím viece mdlejí debilior fuerat AlxB. 7, 28 atd.; velmi viz doleji b. –
Sem patří též adverbiální výraz tiem, bude tím líp Us.; a korrelativní čím–tiem; na př. čím jsmy od hrdosti pýchy prázdnějše, tiem jsmy milosti pilnějše (plnějše) Kruml. 314ᵇ; čím jeho (svrchovaného dobra) člověk častějie má, tiem jeho viece pochopnější jest t. 464ᵃ; (duše) čím prázdnějši bude těchto věcí, tiem oněch plnějši bude Štít. ř. 186ᵇ; čím kde dalši pravda, tiem dálejí bóh Štít. uč. 86ᵇ; vrba, čím čestějie ji obrubáš, tiem ť sě húšťe obalí t. 84ᵃ; čím víc tím líp Us.
b) Adverbiem jiným (než mnohem atd.). Na př.: (darové duchovní) tak jsú dalecě šlechetnější, jakožto nebe od země zdáli (t. jest) Kruml. 128ᵇ; (groš) teď opět jest daleko horší ŠtítMus. 44ᵃ; ta dva (panovníci v Asii) mají daleko viece zemí než všichni jiní césaři MandStrah. 27ᵇ; mnoho lépe nám vrátiti sě Ol. Num. 14, 3; to jest mnoho užitečnějie než ono Kruml. 414ᵇ; že je jiný mnoho lepší OtcB. 149ᵃ; mnoho více multo magis Lact. 246ᵃ; mnoho viece Tkadl. 37ᵇ; mnoho spieše t. 12a; jich (t. nynějších bohatých řeholníků) otcové první zákona mnoho na menši sú měli dosti HusE. 1, 426; málo dále pak přěd těmi královskými jinošemi AlxV. 1257; Nero káza jě (rytíře ke Kristu obrácené) v žaláři zavřieti, aby jelikož jě dřieve miloval, toliko jě nemilostivějie mučiti kázal Pass. 300; nesmierně věččie křivda HusE. 2, 120; kterak nenie nesmierně
